Koně a vše o nich

SMYSLY KONĚ

Kůň je pomocí svých smyslů informován co se děje v jeho okolí. Má pět smyslů:

 Zrak- oči

Sluch - uši

Čich - nozdry 

Chuť - jazyk a patro

Hmat - kůže a hmatové chlupy



Zrak
- kůň vidí jinak než člověk. Tím, že má oči po stranách hlavy, vidí každým okem jiný obraz a vidí skoro vše kolem dokola. Ale přímo před sebou a za sebou má slepé body ( proto pozor: v momentě odskoku nevidí kůň překážku ostře ). Kůň vidí dobře do vzdálenosti několika set metrů, co se děje dále, rozlišuje především svým vynikajícím čichem a sluchem. Kůň špatně rozlišuje hloubkovou perspektivu (vzdálenost ), proto se může lehce polekat kousku papíru nebo stínu. Zato vnímá i nejmenší, nejrychlejší, velmi vzdálené pohyby, které lidské oko ani nezachytí.

Sluch
- kůň slyší několikanásobně lépe než člověk. Svými pohyblivými ušními boltci neustále otáčí a zachytává různé zvuky z okolí. Každým uchem může otáčet zvlášť a může je otáčet až o 180 stupňů. Kůň má schopnost slyšet i odražené zvuky, např. své frkání ve tmě a odhadnout tak vzdálenost překážky. Takže ušima ve tmě i částečně „vidí“, nebo lépe řečeno slyší překážky a v noci nenarazí do stromu ani do plotu.
-“Kůň může nasměrovat jeden ušní boltec dopředu a jeden dozadu, takže slyší zvuky a šelesty před sebou i za sebou. Pozorování hry ušních boltců koně dalo podklad k přesvědčení, že kůň slyší šelest a tiché zvuky podstatně dříve než lidé.
Sluchové ústrojí koně je velmi citlivé. Hlasité a rázné okřiknutí se pro koně stává trestem, mírný a laskavý hlas pochvalou. Při telemetrickém záznamu EKG křivek koní bylo zjištěno, že ostré okřiknutí je nepříjemně působícím podnětem, který u některých koní vyvolal až trojnásobné zrychlení tepové frekvence. Proto při zacházení s koněm mluvíme vždy tiše, téměř šeptem... Hlas osob, které s koněm špatně zacházely, koně vzrušuje i po uplynutí dlouhé doby....“ (Dušek: Chov koní v Československu)

Čich
- koně mají velmi vyvinutý a cítí na velikou vzdálenost své druhy, vodu, potravu i nepřátele. Když ucítí něco zvláštního, co je třeba více prostudovat, tak někdy zvednou nozdry a zároveň zvednou a obrátí naruby horní pysk, aby se pach dostal k tzv. Jacobsonovu orgánu. Tomu se říká flémování. Hřebci často flémují, když ucítí klisnu. Také vodu a potravu koně zkoumají čichem a pokud jim „nevoní“, tak ji nepřijmou. Koně, který tě nezná nech, aby tě mohl očichat. Uchop ho teprve tehdy, až si o tobě udělá ten správný obraz. Takovýmto gestem prokážeš znalost koní.

Chuť
- slouží koním k rozlišení jedovatých rostlin a škodlivých a zkažených součástí potravy. Tak jako lidé, i koně mají některé chutě rádi, jiné ne.

Hmat
- má kůň velice citlivý a ucítí usednutí nejmenší mušky. Dlouhými hmatovými chlupy na horním a dolním pysku prověřují své okolí a kontrolují potravu a hmatové chlupy kolem očí chrání oko před poraněním.. Také spodní strana kopyt je velmi citlivá a koně tak mají možnost zkoumat terén a hledat bezpečnou cestu.