Reakce na nebezpečí
REAKCE NA NEBEZPEČÍ
I domácí koně si uchovávají své stádové pudy. Když se koně pasou, většinou stojí blízko sebe, a pokud se jeden kůň od ostatních vzdálí, ukazuje to na něco nenormálního a situace by se měla prozkoumat. Struktura stáda dává koní základní jistotu – bezpečí plynoucí z početnosti.
Na nebezpečí kůň reaguje útěkem. Kdys jeden člen stáda ucítí nebezpečí a začne utíkat, bude ho zbytek stáda následovat.
Koně tráví většinu dne pasením. Jsou klasickým příkladem zvířat, která žerou málo, ale často. Jejich střeva jsou stále udržována zpola naplněná, aby v případě útěku neměli plná břicha. Další vývojovou adaptací koně je jeho životní zásada raději uteč než bojuj. Souvisí to s jeho zrakem. Kůň vidí v úhlu téměř 360° a vzdálenost mezi očima a hubou mu umožňuje vidět kolem sebe i při pasení. I když je kůň zvíře, které před nebezpečím spíše uteče, bude se v ohrožení bránit kousáním a kopáním.
Při zacházení s koňmi je důležité mít na mysli silný stádový pud, který tato zvířata mají. Je třeba se vyvarovat, abyste zahnali všechny koně z pastviny a venku nechali pouze jednoho osamělého koně. Kůň, který zůstal sám, bude projevovat známky stresu; bude pobíhat podél plotu, ržát a možná se bude i snažit přeskočit oplocení, aby se dostal k ostatním. Je to proto, že jeho stádo pro něj znamená bezpečí a osamocený kůň se cítí velmi zranitelný.